FAIL! Webové projekty a jejich (ne)úspěch

Mnohdy se setkáváme s názory, že webové projekty jsou velmi triviální záležitost a že na jejich úspěch není třeba vynakládat velké úsilí. Kdyby se to zakládalo na pravdě, proč tedy tak velký (až děsivý) počet projektů končil úspěšně? Podíváme se na věc podrobněji.
webové projekty a jejich úspěch

Nechám pro začátek promluvit čísla. Výzkum společnosti Cutter Consortium (1) zabývající se právě webovými projekty došel k následujícím závěrům:

  • 84 % projektů neuspokojilo obchodní cíle.
  • 53 % projektů neobsahovalo požadovanou funkcionalitu.
  • 79 % projektů se potýkalo s překročením časového rámce.
  • 63 % projektů přesáhlo daný rozpočet.

Abych uvedl souvislosti a ukázal, o jaký problém může v součtu jít, přidávám výsledky výzkumu Ernst & Young (2) z roku 2013 z českého a slovenského prostředí.

graf úspěchu webových projektů
Zdroj: Ernst & Young

Modernizace IT představuje jednu z největších investic. A nepředpokládá se, že by se tento trend měl změnit. Například Zack Rosen, zakladatel a ředitel společnosti Pantheon, která se zabývá dodávkami webových platforem jako služby, uvádí (3), že ročně se na tvorbu, provoz a údržbu webových stránek vynaloží více než 130 miliard dolarů.

Příčiny neúspěchu webových projektů

Příčinami neúspěchu webových projektů se zabývalo (a jistě ještě zabývat bude) mnoho akademiků i lidí z praxe. Seznam možných příčin už je tak obsáhlý, že jejich ošetření přestává být v silách jednoho člověka.Mezi všemi příčinami, které se pohybují od nekvalitních vývojářů přes nezapojení vrcholového managementu či koncových uživatelů až po živelné pohromy, si nyní pro bližší rozbor vyberu téma změnových požadavků.

Změnové požadavky v průběhu webových projektů

Změny jsou život. Jejich velké míře v průběhu projektu se prostě nedá vyhnout. Faktem ovšem zůstává, že mnoha změnovým požadavkům se dá předcházet, dají se předpovídat. Dodavatelé webových projektů (vývojáři) by tedy měli věnovat náležitou péči předprojektové fázi a provést důkladnou analýzu požadavků a potřeb klienta.

Mezi nejčastější změnové požadavky patří:

  • inspirace webovými stránkami konkurence až v průběhu projektu,
  • chybějící analýza potřeb,
  • chybějící či nejasný cíl a účel webových stránek,
  • nedořešená struktura nových stránek (zvláště v případě předělávání stávajících stránek),
  • nedořešená migrace webu (jak, kdo bude migrovat obsah),
  • nedořešené URL přesměrování,
  • nefunkční požadavky,
  • změny ve využívané technologii,
  • změny v organizaci zadavatele,
  • nedostatečné zapojení koncových uživatelů,
  • licence,
  • modifikace designu.

keep it simple
Bigstockphoto.com

Specifika webových projektů

Při hlubším zkoumání tohoto problému jsem narazil na problém, že ačkoliv literatury s tematikou IT projektů je k dispozici více než dost, ne všechny se dají aplikovat i na webové projekty. Zmíním zde několik nejdůležitějších specifik:

  • obtížné definování rozsahu (scope) webového projektu,
  • velká rozmanitost kvality vývojářů,
  • dynamika vzniku nových technologií,
  • problémová identifikace koncových zákazníků,
  • vysoce nasycené konkurenční prostředí – snadný přechod ke konkurenci,
  • neuzavřená množina přístupových kanálů.

Webové projekty nejsou ovlivněny jen těmi technickými záležitostmi. Na (ne)úspěch webového projektu má velký vliv také zadavatel a psychologické aspekty, které na něj působí. Vzhledem k tomu, že webové stránky jsou dnes "povinné" pro všechny, kdo chtějí být dohledatelní, často se setkávám s případy, kdy zákazník vlastně webové stránky nechce, je pouze donucen je mít. Podle toho se může (negativně) odvíjet i jeho přístup k projektu.

Zákazník, který nezná prostředí webů, se zase může cítit zahanben svojí neznalostí. V těchto případech je naprosto základní kvalitní přístup vývojářů, kteří zákazníka celým projektem provedou jako konzultanti. Naopak pokud chce zákazník svůj web používat jako brutální demonstraci síly, je na straně dodavatele, aby krotil zákazníkův perfekcionismus a nikdy nekončící příval požadavků.

Místo pro diskuzi

Tento článek je pouze velmi stručné shrnutí problému neúspěšných webových projektů. Uvedené nejčastější změnové požadavky jsou jen střípky do celé mozaiky managementu webových projektů. Budu velmi rád, když se v diskuzi také vyjádříte. Třeba o Vašich zkušenostech s webovými projekty a proč (ne)uspěly, jaké téma byste si rádi přečetli podrobněji rozpracované či se kterými specifiky nesouhlasíte a které podle vás naopak v seznamu chybí. Předem děkuji za každý příspěvek.

Zdroje:

  • (1) Ginige, Athula. Web engineering: managing the complexity of web systems development. SEKE '02 Proceedings of the 14th international conference on Software engineering and knowledge engineering. 2002, stránky 721-729.
  •  (2) Ernst & Young. Průzkum řízení projektů v ČR a SR 2013. Praha : Ernst & Young, s.r.o., 2013.

  • (3) ROSEN, Zack. More money is spent on Websites than Digital Advertising. Pantheon. [Online] 2013.

Komentáře

Michal Blažek

31.8.2015

Super článek, podepisuji se. Kde já vidím nejvíce problémů je jakákoliv absence modelování a dokumentace před začátkem projektu a to překvapivě i u středních a větších projektů. Takže jsem již zažil, že web vlastně stavěl grafik. Už vůbec nezmiňuji desítky failů menších webů, kdy to někdo rovnou dělal na WP šabloně.

Takže se osobně přikláním k tomu, aby modely a dokumentace na začátku projektu byly standardní placenou součástí vývoje a až po schválení a podepsání se jako separátní zakázka řešil samotný web.

Jan Nagy

31.8.2015

Děkuji za příspěvek. S tímhle naprosto souhlasím. 

Chybějící analýzy a modely jsou velký problém. Co mě hodně zaráží, je často chybějící analýza potřeb a cílů webu, popř. i konkurenčních webů. Velmi často sami zadavatelé/klienti nevědí, čeho tím chtějí dosáhnout nebo které jsou jejich silné stránky (produkty, reference, flexibilita služeb, cena...). Už v jiné práci jsem nadhazoval téma webových konzultantů, kde jsem zdůrazňoval, že by podle mě jejich angažování bylo správnou cestou. 

Zůstává otázkou čím to, že k tomu dochází tak vzácně? Jestli lidé prostě podceňují náročnost webových projektů, nebo zda lze vinit pouze finanční náročnost... Nebo chybějící nabídka webových konzultantů?

Michal Blažek

31.8.2015

Dobrý den Honzo, myslím, že problém je obojí, co zmiňujete. Dost často se mi stává, že mi někdo vypráví jak dělá webové stránky a při pojmu wireframe nebo nedejbože dokumentace moc nechápou. Častou výmluvou je, že na to klienti nemají peníze. Já se vývojem webů nezabývám, ale když moji klienti chtějí web, tak se zúčastním výběrka a pokud někdo řekne, že chce začít alespoň základními návrhy, tak toho člověka automaticky podpořím, protože už to pro mě není naprostý amatér.

Jan Nagy

31.8.2015

Díky za názor, Michale. 

Je to komplexní problém. Jsou dodavatelé, kteří neumějí / nechtějí dělat analýzy a nad projektem přemýšlet. Zároveň jsem se setkal s klienty, kteří řeknou "udělejte web, jak to tady a tady, my ty analýzy nechceme".

Zásadní teď bude, jestli se tento stav v České republice bude globálně zlepšovat. Naděje tu určitě je :-) např. Jan Řezáč odvádí výbornou záslužnou práci ve snaze šířit vzdělání.

exarum

18.9.2015

Dobrý den
někdy je problém že zadavatel neví co chce, udělá tisíce změn. Hotový to mělo bejt nejlépe včera a když se to vše nějak udělá tak zjistí, že potenciálních zákazníků co přijdou přes web je minimum a daleko víc mu přinese venkovní reklama. Někteří menší podnikatelé si myslí že je web zachrání a pomůže jim získat miliony.

Přidat komentář