Český rozhlas plánuje migraci na Drupal 7. Proč velké weby volí open source?

Ještě donedávna se v Čechách o Drupalu moc nemluvilo. Zatímco v zahraničí tento open source pronikal do významných zpravodajských portálů, u nás se systému, který spravuje rozsáhlá komunita dobrovolníků, příliš nevěřilo. Možná částečně i proto, že od svých počátků v roce 1999 zůstává Drupal pod licencí GNU General Pulic Licence, tedy je zdarma i pro komerční použití. Dnes je ale právě tenhle aspekt důvodem, proč stále větší množství portálů volí Drupal. Speciálně správa velkých portálů je totiž s Drupalem efektivní. Co přimělo Český rozhlas, aby si objednal systém, který je „zadarmo“?

Portál Českého rozhlasu přejde na open source. Proč?

„Podívali jsme se na nabídky proprietárních systémů a na jejich platební modely, které jsou většinou založeny na návštěvnosti. Nám návštěvnost bohudík velmi utěšeně roste, za poslední 3 roky víc než o 60 procent. Ale pokud bychom si takový systém pořídili, nejsme jako veřejnoprávní instituce schopní ho opřít o nějaký byznys model, ve kterém nám podle návštěvnosti porostou zisky. Takže jsme se rozhodli pro open source. Při výběru jsme se inspirovali v zahraničí, konkrétně jsme studovali model Economistu, který také přešel na Drupal. Mimochodem, byla to práce pro firmu o asi deseti zaměstnancích a sám Economist na to věnoval dalších 15 lidí a celé to trvalo dva roky. Od toho jsme odvinuli i naše plány, s firmou Aira jsme se domluvili na 18 měsících,“ uvedl pro portál Lupa ředitel Centra Nová média Alexandr Pícha.

4_-_cesky_rozhlas.png

Web Českého rozhlasu zanedlouho bude migrovat na Drupal 7.

Možná namítnete, že uzavřený systém na zakázku v jistých situacích může být kvalitnější. Už z principu, že se začne stavět přímo na míru místo univerzálního řešení. Má to však svoji cenu. Za prvé – doba potřebná k vybudování úplně nového systému je větší. A tedy i celý projekt je pak finančně nákladnější. Naopak s otevřeným systémem, kdy vycházíme z hotového jádra, se pomocí modulární architektury rychle budeme blížit k cíli. Co je ovšem důležitější motivace k přechodu k otevřeným systémům, je ochrana objednatele. Z provozování služeb se nestane monopol, kdy jediný, kdo se v systému vyzná, jsou 3 programátoři jedné firmy. Díky dodržování standardů může být celý web přenositelný k jinému dodavateli s relativně malými náklady. Rozhodnutí vedení Českého rozhlasu jít touto cestou by tedy měl pochválit i daňový poplatník.

Kdo už má Drupal? The Economist, Tesla Motors nebo TV Prima

Český rozhlas ale není zdaleka jediným subjektem, který se pro web na Drupalu z výše uvedených důvodů rozhodl. "Naše webové stránky na Drupalu fungují od roku 2011. Tehdy jsme potřebovali schopný redakční systém, abychom naplnili potřeby strukturovaného obsahu. Velkým důvodem pro open source byla cena, důležitá pro nás ale byla i transparence. Máme jistotu, že pokud my nebo naši dodavatelé rozvážeme spolupráci, díky standardům vždy seženeme náhradu." vysvětluje starosta města Proseč Jan Macháček, proč se také rozhodli pro Drupal.

Kým se Český rozhlas a další české portály inspirovaly? Drupal se již dlouhá léta pohybuje na poli velkých hráčů. Mezi nejvýraznější uživatele Drupalu patří ING, Grammy, Tesla Motors, Commerce.gov, MTV UK, Economist nebo oficiální stránky Bílého domu. Z českých vod je nejvýznamnější web TV Prima, fler.cz nebo např. letuška.

5_-_the_economist.png

Web The Economist. Hádejte, na jakém běží redakčním systému? Na Drupalu!

Na obranu zastánců jiných systémů, i Drupal má své chyby. Díky své architektuře nepatří mezi nejrychlejší systémy. A uživatel musí přistoupit na to, že pokud nemá vlastní správce webu, je závislý na komunitě dobrovolníků z celého světa. Ve chvíli, kdy by se tato početná komunita v jeden den rozpadla, zůstal by vlastník webu bez podpory. Jenže v situaci, kdy je na oficiálních webových stránkách Drupalu zaregistrováno již více než 1 000 000 uživatelů, se to jeví jako hodně nereálný scénář. Oceňujeme, že se pracovníci Centra Nová média rozhodli pro Drupal a dali šanci open sourcovému řešení, což se v dnešní společnosti, prošpikované průmyslovým lobby, stává jen velmi vzácně.