Aira voda 2017: Tři dny plné nezapomenutelných zážitků a zábavy

Ohlédnutí za ročníkem 2017.
AIRA voda 2017 a výlet na Prachovské skály

Třídenní setkání, spoustu let známé pod krycím názvem „Aira voda“, jsme v roce 2017 absolvovali na přelomu měsíce srpna v kempu Eden Jinolice, nacházejícím se na břehu Jinolických rybníků, přímo v srdci Prachovských skal v chráněné krajinné oblasti Český ráj. O zábavu, ztráty i nálezy, hudební produkci, dobré jídlo i pití nebylo nouze. Ostatně, přesvědčte se sami.

Čtvrtek je malý pátek

Ne nadarmo se říká, že čtvrtek je malý pátek. U nás v Aiře jsme se data 24. 8. 2017 nemohli dočkat. Už ráno někteří z nás naklusali do kanceláře vyzbrojeni obřími batohy a notnou dávkou dobré nálady. Kufry aut byly napěchované dobrým jídlem i pitím a nechyběla ani kytara, coby věrná společnice našich Aira výletů. Rozdělili jsme se na několik skupin a postupně, jak nám pracovní povinnosti dovolily (někteří hladovci nevynechali zastávku v síti rychlého občerstvení), přijížděli do kempu Eden. 

3.jpg

Pohled z Prachovských skal na kemp Eden Jinolice

Hurá k ohni

Naše první kroky vedly do chatek, kde jsme byli ubytováni po čtyřech lidech. Po vybalení toho nejnutnějšího jsme se začali pomalu scházet okolo ohniště. Na programu bylo opékání buřtů, klobásek a vůbec všeho, co je u ohně dobré, a hudební produkce, o kterou se postarali majitelé několika kytar. Touhle zábavou jsme strávili celou noc. Chatky se začaly plnit prvními spáči okolo třetí hodiny ranní. Bylo jasné, že program naplánovaný na druhý den rozhodně nebude začínat budíčkem v sedm ráno :-)

Je to sice delší, ale zato horší cesta

Čekala nás desetikilometrová procházka až do malebného Jičína. Naši experti přes turistiku vymysleli rovnou tři různé trasy. Rozkaz zněl jasně – musíme dojít do cíle. Pod zodpovědným vedením našeho programátora Pepy jsme nakonec došli trasou čtvrtou, která vůbec nebyla v plánu. Protože nám začalo kručet v břiše, návštěvu malebné jičínské hospůdky jsme si nemohli nechat ujít. Někteří zvolili klasické smažené sýry, aby porovnali s pravidelnou návštěvu oblíbené restaurace „Pod Vyšehradem“. S plnými břichy se ale přece jen objevuje o něco lépe. Po obědě se naše skupina rozdělila na dvě části. Jedni se vydali zpět do kempu, druzí neměli dost objevování, a tak se vydali na další toulky.

2.jpg

Aira lidé na výlete v Prachovských skalách

Spolu mame v plane, že ťa okupem vo fontane…

Skupina, která se vracela zpátky do kempu, mířila k autobusovému nádraží. A protože bylo horko, jednomu z našich členů to nedalo a dobrovolně se okoupal v místní fontáně. Večer jsme pokračovali v opékání buřtů a pilování textů našich oblíbených písniček. Druhý den už zvonil budíček dřív a my se vydali objevovat kouzla Prachovských skal. Během našeho putování nastala další úsměvná situace. Ti, kteří se holedbali, že do cíle dorazí jako první, došli s jazykem na vestě mezi posledními. Naopak podceňovaní turisté do cíle doběhli v rekordním čase.

Nesnášíme loučení

Po výstupu do Prachovských skal následoval návrat do kempu. Chybět samozřejmě nesměl výtečný oběd v místním bufetu a poté jsme měli volný program. Někteří ho využili k lenošení a trávení (právě snědeného obědu, ne ostatních ubytovaných), jiní si šli zaplavat. Náš pobyt se chýlil ke konci a my začali pomalu balit. Večer nám ale přichystal ještě jedno překvapení. Dorazily za námi naše „holky z kanceláře“ – Bára s Radkou. Společně jsme se pak vydali zpátky do svých domovů. Ačkoli šlo jen o pouhé tři dny, na veselé zážitky z nich dodnes s úsměvem vzpomínáme.

CHci s vámi taky výletit

napište nám

Přidat komentář