Programátoři jsou snadný terč. Proto si taky děláme srandu sami ze sebe,“ říká vývojář Pepa

Na konto programátorů se vymýšlí více či méně úsměvné vtípky. Většinou se do nich strefují ti, co o programování a vývojářině neví zhola nic. Pro ně jsou programátoři obvykle „divňáci“, pro život naprosto nepoužitelní.

Co na to říká Pepa – vývojář a programátor Aira Group? Položili jsme mu pár všetečných otázek a tady jsou jeho odpovědi. 

Tušíš, proč si lidé dělají z programátorů srandu a rádi si z nich utahují?

„Existuje takový vtip, kdy žena pošle programátora pro deset rohlíků, s tím, že když bude chleba, tak ať jeden vezme. No a programátor domů přinese jeden rohlík. Mě na tom nepřijde nic vtipného, je to prostě jenom špatné úkolové zadání.“ (směje se Pepa) „Ale teď trochu vážněji. Programátoři jsou prostě snadný terč. I to je důvod, proč si děláme srandu sami ze sebe.

V bývalé práci jsme třeba měli kolegu-programátora a jemu se chtělo na toaletu. Došel proto ke dveřím, které bývaly většinou otevřené, dnes byly ale pro změnu zavřené, narazil do nich, protože byl zamyšlený a vrátil se zpátky na místo. V programátorském jazyce prostě hodil výjimku (angl. exception), následně ukončil program a vrátil se do výchozího stavu.“

Kdyby ses mohl vrátit v čase a dát svému „starému programátorskému JÁ“ rady do budoucnosti, jaké by to byly?

„Určitě by to byly následující tři rady. První je automatizovat dělání pravidelných věcí. Spoustu z nich si lidé mohou ulehčit pomocí různých skriptů. Druhá rada je poněkud úsměvnější a já osobně jí říkám „nepras“. Ve skutečnosti to znamená zkazit, chcete-li zprasit zdrojový kód. No a poslední radou je neustálá práce na svém rozvoji.“

WordPress, Joomla nebo Drupal? V čem se ti nejlépe pracuje a proč?

„Od Drupalu vývojáře snad nečekáš WordPress, nebo Joomlu?“ (směje se Pepa). S WordPressem a Joomlou mám zkušenosti pouze jako uživatel, ne jako programátor.  Oba systémy většinou fungují tak, že je můžete jednoduše „naklikat“. U Drupalu je super, že se tam vždycky musí sáhnout do kódu a udělat aspoň malý „hook“ (háček). A to je práce, kde je lidský faktor nezastupitelný.“

Pepo, máš zkušenosti s velkými jmény, které mají postaveny svá řešení na Drupalu. Pokud bys měl takhle s odstupem času charakterizovat reálné a praktické výhody/nevýhody Drupalu, jaké by to byly?

Jednou z největších předností je nepochybně klikatelnost. To znamená, že většina webu se dá „uklikat“ v administraci a může ho tak stavět v podstatě každý. Druhou věcí je hookování. To znamená, že jde dodatečně „zavěšovat“ novou funkčnost do existujících cizích kódů. A třetí výhodou je přístup k online dokumentaci na Drupal.org, kde je k dispozici velká znalostní báze, živé fórum s aktivní komunitou vývojářského prostředí a dokumentace zdrojáku.

Na Stack Overflow.com je zase prima, že můžete zjistit, jestli už někdo řešil váš problém, který s webem či vývojem máte. Většinou tomu tak je a člověk tam přinejmenším najde indicie, jak se posunout dále. Mezi limitující faktory Drupalu patří výkon a rozsáhlost. Na každém zobrazení jedné stránky je většinou server, co celou stránku vypočítává. Pokud bychom tenhle proces přirovnali k trpaslíkovi, který točí klikou, tak při každém přenačtení Drupal stránky dostane od kliky takovou pecku, že ho to občas posadí na zadek. Tím chci říct, že Drupal má v sobě tolik funkcí, že na tvorbu jednoduchého webu by to bez vestavěných optimalizací byl jako kanón na vrabce.“

Co byl zatím tvůj profesně nejtěžší vývojářský „oříšek“? A v čem si spatřoval jeho náročnost?

„Teď asi čekáš, že se podělím o historiku, kde jako FBI v televizi použiju při práci na webu kouzelné tlačítko a místo něj mi tam začne běhat kód a já se někam jednoduše hacknu. Takhle to ale bohužel nefunguje.

Za život jsem dělal na mnohých projektech. Proto bych nevypíchl jeden konkrétní, ale systém jako takový. A tím je jednoznačně Drupal. On sám o sobě je totiž pěkně tvrdým oříškem.

Ve chvíli, kdy dělám na projektu po někom jiném, tak jde v podstatě o detektivní práci, kdy hledám, jak ten konkrétní vývojář dosáhl výsledku. Protože když na Drupalu deset lidí dělá jednu funkčnost, dosáhnou ji deseti různými způsoby. A to je naprosto geniální!“

Od jakého roku se vůbec zabýváš vývojářinou a programátorstvím? A vzpomeneš si na důvod, proč ses  tomuto oboru rozhodl profesně věnovat?

„Jako malý jsem chtěl být policistou, časem jsem si to ale rozmyslel. Pak přišla ta památná věta, kdy jsem mamce doslovně oznámil, že „se chci vyučit na inženýra“ a být chytrý kluk. Odjakživa mě taky bavilo hrát na PC a tak jsem si řekl, že k tomu budu směřovat mé profesní zaměření. Od roku 2008 se věnuji vývojářině, kdy jsem ji měl již jako bokovku při studium na výšce.“

Co tě na Aiře baví nejvíce?

„Na Aiře mě nejvíc baví její rozmanitost a kolektiv. Rozmanitost je to, že každý projekt má svá specifika a nikdy web nejde bouchat jako přes kopírák. Vždycky musím řešit nové problémy a hádanky, funkčnosti a technické vychytávky. To mě moc baví. No a kolektiv je v Aiře skvělý, rozmanitý. Navíc tady není žádný suchar, a když přijde, tak tu dlouho nevydrží.“ (směje se Pepa)

Co je pro šikovného vývojáře jednou z nejdůležitějších vlastností?

Pečlivost a spolehlivost. Weby dneska dělá každý druhý. Web vám může slíbit realizovat každý študák, o tom žádná. Ne každý to ale dotáhne do úspěšného konce. A těch posledních 10 %, které dost často chybí, to je to, co rozlišuje vývojáře na dobré a špatné, schopné a neschopné.“

Vylepšete svůj Outsourcing IT

napište nám

Přidat komentář