Ajťák obecný: ohrožený druh, který vyhynul. Nahraďte ho IT specialistou!

Ajťáci to taky umí pořádně rozejt! FOTO: Geekadelphia.com

Před lety byly informační technologie doménou zvláštních mužíků chodících v bílých pláštích a bavících se nesrozumitelným jazykem. Obsluhovali sálové počítače pomocí terminálů, používali děrné štítky a pracovali výhradně v příkazovém řádku. Šlo o „neviditelnou“ podporu složitých strojů, běžících v klimatizovaných sálech mimo dosah běžných pracovníků. Dokázali pracovat se vším, z čeho koukaly dráty, a v kapse vždy nosili křížový šroubovák. Postupem času však počítače začaly pronikat do života běžných smrtelníků, kteří je sice používali, ale nerozuměli jim. Vznikl uživatel a ajťák, nerozlučná dvojice protipólů, na které Dante při tvorbě svého pekla neprávem zapomněl.

Po děrných štítcích přišli na řadu ajťáci obecní. Rozumí všemu

V mýtické době osmdesátých a devadesátých let svět fungoval relativně jednoduše. Pokud někdo potřeboval vyřešit technologický problém, šel za Ajťáky. Očekával, že prostě umí všechno. Nebylo tomu tak, nicméně obor byl natolik úzký, že běžný smrtelník neměl šanci rozlišit jemné nuance mezi jednotlivými disciplínami. A samozřejmě – byli takoví technici, kteří skutečně uměli pracovat de facto se vším.

ken_thompson_sitting_and_dennis_ritchie_at_pdp-11_2876612463.jpg

Ken Thompson (sedící) a Dennis Ritchie pracují na PDP-11, FOTO: Wikipedia, Peter Hamer

Dnes je počítač základním stavebním kamenem jakékoli organizace. Podnikové informační systémy a kancelářské aplikace jsou naprosto běžným pracovním nástrojem. A snad každý nástroj, který používáme, se občas rozbije. Nebo alespoň potřebuje údržbu. Z dávných časů přetrvává mezi lidmi zvyk nechat technické problémy řešit toho nejgeekovatějšího příslušníka rodiny. Většina lidí je ale zklamána, když zjistí, že jejich kamarád nebo synovec, který „se živí jako Ajťák“, jim s danou věcí nepomůže.

Nefunguje mi počítač, podíváš se na to? Aneb noční můra všech ajťáků

Pamatuji si, jak můj kamarád – specialista na páteřní technologie pyšnící se různými certifikáty od Cisca - byl při návštěvě své moravské babičky osloven, zda by panu faráři nespravil jeho počítač. Jistě všichni tušíte, že nespravil. Tu zvukovou kartu prostě nenainstaloval. V neděli odpoledne, sledován útrpnými pohledy babiččiných kamarádek a naštvanou babičkou, potupně odjel do Prahy. Byl za idiota a konečně pochopil do důsledků přísloví pro dobrotu na žebrotu.

Ve firmách často panuje obdobná situace – Ajťáci jsou šikovní, snaží se, ale neustále jsou zavalení prací, nestíhají, a nejsou schopní dodržet termíny a kvalitu. Požadavky se na ně valí, technika selhává, uživatelé jsou naštvaní, neboť nemohou pracovat, a management požaduje podesáté přepracovat investiční rozpočet na příští rok. Řeší tisíc věcí a pořád jsou za blbce. Čím je to způsobené? Dá se s tím vůbec nějak bojovat?

Jeden ajťák vládne všem? Ne, většině firem prospěje outsourcing IT specialistů

Je nutné si uvědomit, že s obrovským rozvojem ICT přišel i boom platforem, softwarových nástrojů, aplikací a všeho toho smetí okolo. Většina organizací má přitom maximálně několikačlenné IT oddělení, které plní funkci helpdesku a zároveň má za úkol strategicky plánovat zdroje (především lidi a finance), nakupovat, zajišťovat bezpečnost, vést projekty interního softwarového vývoje (ideálně i něco naprogramovat), spravovat webové stránky včetně optimalizace pro vyhledávače a určitě bych si na ty ubohé ajťáky dokázal ještě něco dalšího vymyslet.

man-woman-geek-1920x1200.jpg

Je to specifický druh, proto je potřeba být v komunikaci s ajťákem obezřetný. FOTO: Chronicle.com

Nejde ani tak o objem práce, ale o rozsah. Proč se musí všechno řešit interně? Vždyť to není v lidských silách, dokázat spravovat to obrovské množství nástrojů, které většina firem dnes užívá. Je nutné se specializovat. Firmy už běžně outsourcují poskytování konektivity, hosting webů, ale tím to končí. Sakra, vždyť i můj automechanik opravuje výhradně Peugeoty, tak proč pak chceme po ajťácích, aby uměli spravit všechno?

Kolik ajťáků je potřeba k výměně žárovky? Radši to outsourcujte.

Podle mých zkušeností je nutné, aby se firemní technici specializovali na ty z hlediska firmy nejdůležitější činnosti, a zbytek outsourcovali. Například helpdesk na první úrovni posoudí incident, a pokud to není naprosto triviální záležitost, řeší věc specialista. A zda je to interní specialista, nebo specialista od dodavatele? Vždyť to z procesního hlediska není žádný rozdíl. Naopak je výhodnější specialistu neživit na plný úvazek, ale jen tehdy, když ho potřebuji.

Časově, finančně i z personálního hlediska je lepší, když dělá servis někdo, kdo daný typ zařízení spravuje každý den několikrát, než chudák interní ajťák, který to naposledy viděl před dvěma měsíci. Specialista z externí firmy je placený pouze za čas, který u zákazníka strávil, a pak odchází k jinému zákazníkovi, aby řešil obdobný typ problémů. Je zaměřený na určitou část technologií a těmi se do hloubky zabývá. Protipólem specialisty je Ferda Mravenec. Ten dělá všechno, ale na rozdíl od pohádkové postavičky neumí pořádně nic. Klouže po povrchu a záplatuje.

IT není magie. Je to kus vašeho byznysu, se kterým vám pomůžeme

Pokud chcete, aby byznys procesy ve vaší firmě byly podpořeny IT infrastrukturou, pak musíte řešit IT jako část byznysu, ne jako magii. Mít přehled o zdrojích, mít přehled o službách, a zdroje správně alokovat. Co je nutné řešit interně, řešte interně. Co je lepší outsourcovat, outsourcujte. A hlavně – mějte přehled, a nenechte si techniky hrát s každou krabičkou nebo aplikací, na kterou narazí. Technici jsou hračičkové, jejich hravost musíte udržet na uzdě.