10 slov a spojení, která v textech často používáme špatně

Nejhorší je, když vznikne text plný chyb, o nichž autor sám vůbec neví. Když ho na ně upozorníme, nevěřícně se dívá na svůj výtvor, na nás a zase na výtvor. Ujistíme ho, že si skutečně neděláme legraci, protože ta vypadá jinak. Následující slova a spojení do jeho textu nepatří. A nepatří ani do vašeho. Do žádného!
Ach, ten pravopis!

Nebudu tu znovu omílat, že viz se píše bez tečky, protože je to rozkazovací tvar, a ne zkratka, případně že nás všechny ve škole důrazně varovali před zákeřnou výjimkou. To už jsou dnes tak propraná témata, že jsem si pro vás radši vybrala jiné lahůdky. Pojďme na ně!

Standardní x standartní

Slovo standard a od něj odvozené přídavné jméno standardní dostává dennodenně pořádně na frak. K „téčku“ to v něm úplně svádí, ale důrazně vás varujeme – těmto svodům odolávejte a odolávejte. Standard, standardně a standardní jsou správné varianty. A jiné nebudou, ani když za to budete zarputilým psaním „téčka“ bojovat.

Vyhnout se něčemu a vyvarovat se něčeho

Když už jste do textu napsali vyhněte se chybám několikrát, dojde vám, že by to chtělo nějakou obměnu, že ano? Aby to nevypadalo jako první sloh v životě žáčka, kterému, řekněme, byl do vínku dán spíš talent na matematiku.

Pozor, žárovička! Vzpomenete si na sloveso vyvarovat se, což je chvályhodné, ale pouze v případě, že následně použijete správnou vazbu. Pamatujte si: vyhnout se něčemu, ale vyvarovat se něčeho. V textu, který vás má ukázat v tom nejlepším světle, není na přešlapy typu vyvarovat se chybám místo.

bigstock-185553724.jpg

Dosáhnout něčeho x dosáhnout něco
bigstock.com
Dosáhnout něčeho x dosáhnout něco

To samé, tedy špatná vazba, stojí i za další hrůzou, a to za patvarem „dosáhnout cíl“. Zasáhnout cíl, to ano. Ale jestli jste něčeho dosáhli, tak jedině ve druhém pádě. Přes to nejede vlak. A že my bychom vám přáli, abyste díky perfektnímu obsahu dosáhli nejvyšších met a skvělých úspěchů.

Protežovat x protěžovat

Možná se vám to bude zdát jako vtip, zvlášť pokud četně nadáváte na to, jak váš nadřízený protěžuje vašeho kolegu, ať už z jakéhokoli důvodu. Správně se totiž říká a píše protežovat. Slovo je odvozené od francouzského slovesa protéger, tedy chránit. V našem běžném kontextu slovo používáme spíše jako upřednostňovat či podporovat.

Bizarní x bizardní

Na tomto bodě není nic k vymýšlení. Ve slově bizarní nemá „déčko“ co dělat, ani kdyby stokrát chtělo. Jestli si tím ještě někdy nebudete jisti, zvolte raději některé ze synonym: výstřední, neobvyklý, zvláštní…

Permanentní x pernamentní

A teď se přihlasme všichni, kdo jsme špatně používali slovíčko permanentní (stálý, trvalý), než k nám dorazila osvěta a my zjistili, v jakém klamu jsme žili. Správná varianta je samozřejmě permanentní, odtud třeba „permice“, podle které si lze správnou podobu slova snadno podržet v paměti po dobu neurčitou.

Tematický x tématický

Další lahůdka, kterou snad ani obyčejný smrtelník nezaregistruje, když denně nepracuje s texty, je ta nutná absence čárky nad „e“ ve slově tematický. Bez diskuze.

Pane Nováku x pane Novák

Taky si dodnes vybavujete učitelčin přísný výraz, když vám do hlavy vtloukala to, že „pátým pádem oslovujeme, voláme“? Znovu si ji představte, tentokrát s výrazem, jaký by měla, kdybyste jejího kolegu na třídním srazu, na který jste ho pozval/a, oslovil/a „pane Novák“. Je totiž to stejné, jako byste řekl/a „jak se máte, pane učitel?“. Pak aby si k vám domů nepřišli pro vysvědčení z páté třídy… Co z toho plyne? Pátý pád se v případě oslovení týká nejen obecného „pane“, ale také toho, co následuje, obvykle příjmení nebo funkce. Pane Nováku, pane učiteli, pane kolego…

bigstock-165337337.jpg

Ještě jednou mě oslovíte „pane Novák“ a...
bigstock.com
Ještě jednou mě oslovíte „pane Novák“ a nacpu vám to sluchátko… Do krku!

Ahoj Honzo a Dobrý den, Honzo

V psaném projevu na autora textu číhá nejedna zákeřnost, se kterou by si v projevu mluveném nemusel lámat hlavu. Třeba to, jestli se vždycky odděluje čárkou pozdrav od oslovení. Takže jak? Jednoduše. Pokud je pozdrav jednoslovný, od oslovení ho čárkou neoddělujeme, tedy nemusíme ho oddělovat. Pokud je víceslovný, oddělíme ho vždy. Jinak brzy odděláme korektora. Pokud ho tedy máme.

Přijde vám divné přát někomu „dobrý den“ a přidat k tomu křestní jméno? Dnes už je to docela běžné, a to i na pracovištích. Použití křestního jména navozuje dojem bližšího vztahu.

„Dobrý den, Petro. V příloze toho e-mailu máte odpovědi na ty bizarní otázky, které jste mi včera adresovala. Nevím, čeho tím chcete dosáhnout, jen doufám, že mi takové dotazy nebudete pokládat permanentně.

Váš milovaný nadřízený“

Největší/nejdůležitější priorita

Skoro to připomíná ono notoricky známé „bílá bělejší“ a tak dále. Této básnické figuře se říká pleonasmus. Jde o nadměrné použití synonym. V básních budiž, v běžném textu jde o zbytečnost až nelogičnost. Když je něco prioritní/priorita, je to to nejdůležitější, má to přednost před vším ostatním, musí to být splněno jako první. Takže největší priorita a druhá největší priorita jde proti vší logice samotného slova. Buď něco prioritní je, nebo není.

Když je prioritou text bez chyb

Doufám, že jsem vás zase trochu vzdělala. Vaše texty se mohou stále zdokonalovat, záleží jen na tom, jak pilně se pustíte do jejich vylepšování. Některé chyby prostě dělat nemusíte. Třeba ty, které jsem dnes představila.

Pomůžeme vám s texty

napište nám

Přidat komentář