Aira voda 2019, to byl Hrabal, minigolf, menhir a hlavně MY …
Nenechte se zmást. Název Aira voda pochází z dob, kdy se skutečně jezdilo na vodu. V posledních letech ale dáváme přednost jedné základně a aktivitám kolem ní (jako tomu bylo i v roce 2017). Tentokrát jsme vyrazili jen kousek od Prahy do Kerska, do zdejších bungalovů. Stačilo ve čtvrtek po práci naložit jídlo, pití, lidi, kytary… A jelo se!
bungalovy_kersko_2019_a_aira_voda.jpg
![Bungalovy Kersko 2019 a Aira voda](https://blog.aira.cz/sites/default/files/styles/obrazek_v_textu_clanku/public/bungalovy_kersko_2019_a_aira_voda.jpg?itok=u8ZobU2C)
Na místě nás potěšila naše copy queen Péťa, která za námi na pár hodin přijela docela zdaleka. Věříme ale, že jí to stálo za to.
Hned po tom, co jsme dorazili a ubytovali se, jsme zažehli oheň jaksepatří – to hlavně pro ty, kteří před grilovanými hermelíny a klobáskami z grilu dávají přednost čemukoli opečenému. Nejen jídlem, ale i kulturou jsme obohatili náš večer. Petr, Pavel nebo Sváťa měli pořád v ruce kytaru a po mixu českých a amerických písní došlo i na čistě moravské songy, třeba Sbohem, galánečko. Když už padla policejní hodina, přesunuli jsme se do bungalovů, kde jsme pokračovali ve veselé rozpravě a rádoby vysoce inteligentní hře, při které nebyl jiný cíl než všechny účastníky pořádně opít, což se jednoznačně povedlo.
aira_ohen_na_aira_vode_2019_v_kersku.jpg
![Aira oheň na Aira vodě 2019 v Kersku](https://blog.aira.cz/sites/default/files/styles/obrazek_v_textu_clanku/public/aira_ohen_na_aira_vode_2019_v_kersku.jpg?itok=xU7cIcX_)
Minigolf mezi dobrotami a dobrotami
Páteční snídaně mezi břízami u Labe byla skutečně hostina. Sladkou tečkou nám byl perník od Báry, která s námi nakonec nemohla jet, tak za sebe poslala aspoň náhradu, dobrotu k čaji nebo kávě. Procházkou jsme se vydali na zdejší minigolfové hřiště, kde nás čekalo 18 jamek a nefalšovaný turnaj o zajímavé ceny.
minigolfove_hriste_v_kersku.jpg
![Minigolfové hřiště v Kersku](https://blog.aira.cz/sites/default/files/styles/obrazek_v_textu_clanku/public/minigolfove_hriste_v_kersku.jpg?itok=Lishz42l)
Zlatým hřebem pátku byl ovšem oběd v Hájence, kterou pozná každý, kdo někdy viděl Slavnosti sněženek. Jídlo bylo vynikající a porce tak velké, že i vyhlášení jedlíci měli s tou náloží co dělat. Vlastivědná procházka Hrabalovou stezkou nám pomohla strávit zvěřinové hody a my jsme se cestou necestou vydali směrem k menhiru, pro nezasvěcené – je to pískovec s ojedinělými valouny křemene. I přes pomoc LTE sítě a Google Maps jsme bloudili kerskými lesy, nicméně nakonec jsme se zorientovali a k menhiru opravdu došli. Stonehenge to nebyl, i tak to ale stálo za to.
skupinova_fotka_u_hajenky_v_kersku.jpg
![Skupinová fotka u Hájenky v Kersku](https://blog.aira.cz/sites/default/files/styles/obrazek_v_textu_clanku/public/skupinova_fotka_u_hajenky_v_kersku.jpg?itok=WE7h8KST)
Táborák č. 2 a Zámecký park v Lysé nad Labem
Páteční večer už byl poněkud klidnější. Plápolající oheň a starý dobrý Jack Daniels z dalekého Tennessee nám byly příjemnými společníky, a Pavel/Filip nám hezky zazpíval na dobrou noc.
Sobotní ranní vstávání nebylo tak náročné jako předchozí den, a tak jsme si po snídani hbitě sbalili loďáčky a vydali se společně na poslední část Aira vody, na procházku Zámeckým parkem v Lysé nad Labem. Naší fotografce Jindře se podařilo zachytit spoustu krásných okamžiků, pózovali jsme nejen my a sochy v parku, ale i zdejší kočky a koťata.
skupinova_fotka_v_zameckych_zahradach_v_lyse_nad_labem.jpg
![Skupinová fotka v Zámeckých zahradách v Lysé nad Labem](https://blog.aira.cz/sites/default/files/styles/obrazek_v_textu_clanku/public/skupinova_fotka_v_zameckych_zahradach_v_lyse_nad_labem.jpg?itok=vVeAoXHf)
Finální tečkou za celou akcí byl oběd v restauraci Gurmán a pak už jsme se chtě nechtě rozjeli zpátky do Prahy.
Děkujeme Romaně a Aira ženám za perfektní organizaci letošní Aira vody. Už teď se těšíme na další událost!
Protože DYCKY AIRA!