Facebook je mrtvý, ať žije Instagram? Ne víc, než bychom čekali

Nejdřív jsem se nervózně zasmála, protože na titul „stará“ si zatím docela neúspěšně zvykám, a pak jsem zapřemýšlela, že na tom něco bude a že to potvrzuje moje domněnky. A že by to stálo za hlubší rozbor. Proč Instagram láká mladší ročníky víc než Facebook, který jsme my, dnešní třicátníci, v letech 2008-2010 ve velkém objevovali? O tom, jak jsme z něj tenkrát byli u vytržení, teď pomlčme.

• Přečtěte si také! Historie a vývoj sociálních sítí: 8 „socek“, které dotvářejí naši realitu

Dvě květinky na jedné zahrádce

Jakkoli budeme psát o tom, že zájem o Facebook už není takový, jaký byl před 10 lety, nemusíte Marka Zuckerberga jakkoli litovat coby průkopníka, na kterého bude co nevidět zapomenuto. Nebude. Jeho může těšit, že je to právě „Instáč“, co nabírá na obrátkách. Gigantický Facebook ho totiž za jednu miliardu dolarů v roce 2012 koupil.

Na sociálních sítích jde stále ještě v prvé řadě o fotky. Právě v roce 2012 docházelo denně k nahrání 250 miliónů fotek denně na Facebook. Lidi chtěli sdílet svoje zážitky, sny, cokoli. A prostřednictvím obrázků je to tak nějak autentičtější, barvitější a nestojí to tolik mentálních sil jako slovní popisy.

Jenže netrvalo dlouho a začal stoupat počet uživatelů, kteří se na sociální sítě připojovali přes mobilní zařízení. Chtěli fotit a hned nahrávat. A na to měl a dodnes má Facebook moc pomalý a těžkopádný mechanismus. Zřejmě to byl bod zlomu, kdy začal Instagram monstrózně nabírat na popularitě. Víc hloubavých myšlenek tohoto ražení si můžete přečíst v článku, který vyšel v roce 2012 v E15.

Jak je to s tím vyjadřováním?

Že se komunikace stále zrychluje, to není žádná novinka. Nejdřív si lidi posílali posly, pak psaní, později si začali volat a dneska už to sviští, že se ani nestíháme divit. V kombinaci s tím, že o čem není zmínka v online éteru, to jako by se nestalo, denně lidstvo po celém světě nahrává tolik dat, ať už v jakékoli formě, že se nám z toho může točit hlava.

Vychází nám z toho, že valnou část toho, co prožíváme, chceme co nejrychleji a nejjednodušeji nahrát a ukázat online svým přátelům. A když mluvíme o té rychlosti, je mnohem snazší a rychlejší sdílet zážitky a emoce prostřednictvím fotek než prostřednictvím slov. Ruku na srdce – nejsme všichni tak úplně Dostojevští, abychom se dokázali bohatě vyjádřit. Kouzlo Instagramu je tím pádem venku.

Souboj velikánů: jak je vnímáme a kdo má víc?

Tahle vysoká čísla jsou nadmíru důležitá. Facebook měl ke konci roku 2018 asi 2 320 000 000  uživatelů. Instagram zhruba něco přes 1 000 000 000 uživatelů. Domněnka i tvrzení, že na Facebooku dneska už nikdo není, jsou tím vyvráceny. Další pěkná čísla o Instagramu, denním nahrávání a aktivních uživatelích si můžete přečíst v tomto článku, který se jimi zabývá.

Důležité je ale říct, že třeba ze skupiny dospívajících mezi 13 a 17 lety je na Facebooku jen 51 % z nich. A co je ještě důležitější, u nás i ve světě je účet na Facebooku pro spoustu z nich jen takovou divnou povinností, aby mohli se svým okolím komunikovat prostřednictvím Messengeru.

Dalším hezkým a zcela konkrétním ukazatelem je třeba tento graf, který mapuje oblíbenost a účast na sociálních sítí lidí ve věku od 12 do 34 let. Instagram si v tomto ohledu meziročně (2017 a 2018) polepšil o 4 %, zatímco Facebook klesl o 13 % (další zajímavé grafy najdete zde)!

Podle statistik ale pořád Facebook mají rádi i mladí, i když ne ti nejmladší. Nejpočetnější skupina, celých 19 % mezi muži a 13 % mezi ženami, jsou uživatelé ve věku 25-34 let. Jde velkou měrou o tzv. mileniály, kterým je v současnosti mezi 24 a 37 lety. Druhá nejpočetnější skupina je ve věku 18-24 let a jde o 11 % žen a 16 % mužů. V porovnání s tím, že teenagerů od 13 do 17 let jsou na něm jen 3 %, musíme uznat, že na výroku „fejs je pro starý“ asi něco bude. Minimálně proto, že když je vám 13 let, někdo, komu je 30, je pro vás geront nad hrobem.

Abych tu statistiku jen tak neodbyla, musím dodat, že je skvělé, kolik starších ročníků na Facebooku je. Třeba 9 % mužů a 7 % žen na Facebooku je ve skupině 35-44 let, 5 % u obou pohlaví je to ve skupině 45-54 let, shodně jsou to 3 % ve skupině 55-64 let. A dokonce i senioři nad 65 let se na Facebooku socializují – tvoří asi 2 % uživatelů (co Facebook, před pár dny britská královna zveřejnila na svém Instagramu první příspěvek – pozor, je jí 92 let!).

V hlavní roli generace Z

Po mileniálech, které jsem jen slůvkem zmínila, se začala rodit generace Z, za jejíž členy považujeme lidi narozené od poloviny 90. let až do současnosti, na druhou stranu se říká, že horní hranici by měl činit rok 2010. Od tohoto roku se prý rodí zatím nepojmenovaná generace, u které se dá tušit, že bude zase více či méně odlišná od té předchozí. Generace Z jsou tedy lidé, kterým je dnes od 9 do 24 let.

Právě generace Z je tou, která udává trendy v takřka každé oblasti techniky a internetu. SMSky jsou pro ně zastaralé a píšou se maximálně babičce k svátku, messengery potřebují k životu stejně jako kyslík. A pochopitelně stejně tak sociální sítě, bez kterých se neobejdou, protože jsou naučení, že „musí“ být stále online, na příjmu, k dohledání, a to už od útlého věku, kdy dostanou svůj první telefon nebo tablet.

Největším rozdílem mezi generací Z a mileniály je v tom, že druzí jmenovaní si ještě z dětství a raného mládí pamatují, jaký je život bez těchto výdobytků moderní doby (a pamatují si i to, že to skutečně lze přežít, takže nějaký ten „messík“ můžeme pár hodin denně oželet).

Nesrovnávat nesrovnatelné

Facebook tedy mrtvý není, dokonce je stále ještě tou nejpoužívanější sociální sítí na světě. Instagram však přetahuje mladší uživatele nebo dokonce láká ty, kteří na Facebook ani nemají potřebu se registrovat. Ani kvůli messengerům. Těch je totiž taky asi víc, než by bylo potřeba. Na druhou stranu je nepravděpodobné, že by se dnešní padesátníci houfně odebírali na Instagram a ohrožovali tak existenci Facebooku. Podle mého skromného názoru se o tuto síť zkrátka bát nemusíme…