Informační vůně a hledání na webu

Kliknutím na odkaz ze stránky s výsledky vyhledávání všechno teprve začíná.
Informační vůně u webových stránek

Poté, co uživatel klikne na odkaz na váš web, má před sebou dvě možnosti: buď zůstane na vašem webu, nebo ho opustí. Jedním z důvodů, proč se rozhodne zůstat na webu, je tzv. informační vůně (information scent).

Co je informační vůně?

Základními kameny webu jsou hypertextové odkazy. Podle čeho si však mezi nimi návštěvník webu vybírá? Odpověď zní: podle jejich „informační vůně“ (information scent). Stejně jako vůně jídla vábí zvířata k jejich potravě, tak informační vůně vede uživatele na webové stránky, na nichž se pravděpodobně vyskytuje obsah, který hledají.

Každá webová stránka obsahuje textové a vizuální podněty, které uživateli sdělují:

  • Kde jsem?
  • Kam mám jít?
  • Jak se tam dostanu?
  • Mám kliknout na tento odkaz?

Raluca Budiu ze společnosti Nielsen Norman Group ve svém článku „Information Scent: How Users Decide Where to Go Next“ uvádí tuto definici: „Informační vůně nějakého zdroje informací (např. webové stránky) vůči informační potřebě představuje ze strany uživatele přibližný odhad hodnoty, kterou mu daný zdroj může poskytnout a kterou si odvodí ze zobrazení tohoto zdroje.“

Teorie informačního slídění

Informační vůně je ústředním pojmem teorie informačního slídění (information foraging theory), kterou v 90. letech minulého století rozvinul Peter Pirolli.  Podle jeho vysvětlení je to „jakékoli chování, které zahrnuje vyhledávání a konzumaci informací za nějakým účelem“. Tato teorie vychází z předpokladu, že se lidé, když hledají na webu, chovají jako zvířata, která slídí po své kořisti. Hodnotí informace v poměru k nákladům vynaloženým na jejich získání, a vybírají jeden nebo několik vhodných zdrojů, aby dosáhli nejlepšího poměru:

Míra zisku = Hodnota informace / Náklady spojené s jejím získáním

Zjednodušeně řečeno, když lidé hledají v online prostředí odpověď na nějaký svůj problém, rozhodují se

  • na základě toho, zda jim daná webová stránka nabízí řešení jejich problému,
  • a podle toho, za jak dlouho poté, co navštíví web, dostanou uspokojivou odpověď.

Záznam přednášky z roku 2008 od Petra Pirolliho v Palo Alto v Kalifornii.

Podle čeho se uživatelé rozhodují, kam půjdou dál

Tentýž zdroj informací nemá pro každého stejnou informační vůni. Například odkaz s názvem „recept na bábovku" bude mít silnou informační vůni pro toho, kdo chce upéct bábovku, ale slabou informační vůni pro toho kdo se zajímá o  to, jak pečovat o svou pleť.

4 parametry rozhodování

Na webu je zdrojem informací obvykle webová stránka, kterou nejčastěji představuje odkaz. Když uživatel zvažuje, zda klikne na nějaký odkaz, nebo ne, bere v úvahu:

  • název odkazu,
  • obsah, který přináleží k tomu odkazu,
  • kontext,
  • základní znalosti (včetně doporučení od ostatních) o daném zdroji.

Informační vůně

Informační vůně je předpokládaná hodnota zdroje, která se odvozuje

(1) od toho, co uživatel vidí (např. na  stránce s výsledky vyhledávání); zobrazení obvykle zahrnuje jak text odkazu, tak i bezprostřední a širší kontext;

(2) od toho, co uživatel ví o tomto zdroji – jakoukoli znalost, kterou má uživatel o doméně, značce, autorovi tohoto zdroje.
 

Zřejmě nejdůležitější součástí informační vůně je název odkazu, který má být stručným, ale přesným popisem toho, o čem stránka pojednává. Pokud bude tento popis relevantní vůči tomu, co uživatel hledá, bude mít tento odkaz pro něho silnou informační vůni, takže na něho s největší pravděpodobností klikne.

Tvořte jasné a srozumitelné názvy odkazů

V opačném případě mohou uživatelé kvůli nejasnému či zavádějícímu názvu minout dobrý zdroj informací, a to by byla škoda, pokud takový obsah na svém webu máte.

Problematikou odkazů se zabývala třeba známá společnost Moz a podrobně ji vysvětluje na svých webových stránkách.

 

Použité zdroje:

Raluca Budiu, „Information Scent: How Users Decide Where to Go Next

Idem, „Information Foraging: A Theory of How People Navigate on the Web

Stavíme weby, děláme obsah

napište nám

Přidat komentář