V souvislosti s vyhledáváním na internetu se obvykle uvádějí tři základní způsoby dotazování. Jako první navrhl toto rozdělení Andrei Broder v článku „A Taxonomy of Web Research“, SIGIR Forum 36(2) 2002, s. 3-10. Tento uznávaný vědec rumunského původu tehdy vycházel ze svých zkušeností s prvním internetovým fulltextovým vyhledávačem AltaVistou. Do Googlu nastoupil až v roce 2012.
Vyhledávací dotazy rozdělujeme podle jejich záměru takto:
- Navigační dotazy – „Prvořadým záměrem je dostat se na konkrétní webovou stránku.“
- Informační dotazy – „Záměrem je získat určité informace, o nichž se předpokládá, že se nacházejí na jedné nebo více webových stránkách.“
- Transakční dotazy – „Uživatel chce provést nějakou činnost, kterou web zprostředkovává.“
Broder na konci své studie poznamenává: „Současné vyhledávače si dobře poradí s informačními a navigačními dotazy, ale transakční dotazy jsou uspokojovány pouze nepřímo, a proto se objevuje třetí generace vyhledávačů. Jejím hlavním cílem je efektivně řešit transakční dotazy, a to především prostřednictvím sémantických analýz (pochopení toho, o čem dotaz skutečně je) a propojování různých externích databází. Tato snaha je motivována jak potřebami uživatelů, tak i tím, že transakční dotazy je pravděpodobně nejsnazší monetizovat.“
Joshua Hardwick v článku „Searcher Intent: The Overlooked ‘Ranking Factor’ You Should Be Optimizing For“ přidává čtvrtý typ dotazování: nákupní průzkum (commercial investigation). Uživatel si vybírá konkrétní produkt nebo službu, ale než učiní konečné rozhodnutí, chce se ujistit, že produkt, který si vybere, bude pro něj ten nejvýhodnější. Většinou v tomto případě hledá recenze nebo porovnání cen. Nejsou to tedy dotazy čistě transakční ani informační.
Aplikace teorie mluvních aktů ve vyhledávání
Broderův model je vlastně něco jako pragmatika ve vyhledávání, totiž pokus pochopit „co chce uživatel slovy udělat“. To je narážka na knížku od britského jazykovědce J. L. Austina, která se jmenuje How to do things with words (v češtině „Jak udělat něco slovy“). V této knížce, která vyšla v roce 1962, se ukazuje, že řeč není jen k tomu, abychom něco konstatovali, oznamovali, popisovali, nýbrž že samotná slova někdy stačí tomu, aby něco bylo učiněno a že samotné pronesení slov je zároveň i vykonáním činnosti (viz Světla Čmejrková, František Daneš, Jiří Kraus, Ivana Svobodová, Čeština, jak ji znáte i neznáte, Praha 1996, s. 33).
Austin upozornil na to, že užíváním jazykových znaků něco činíme, sledujeme určitý cíl. Slova, která pronášíme, když něco slibujeme, když uzavíráme manželství, když někoho jmenujeme do funkce atd., jsou jasným dokladem toho, že slovy je možno i „něco udělat“.
„V těchto příkladech se zdá být jasné, že vyslovit větu (samozřejmě za náležitých okolností) neznamená popisovat svůj výkon toho, co o mně taková výpověď říká, že dělám, či tvrdit, že to dělám, vyslovit větu znamená udělat to.“ (J. L. Austin, Jak udělat něco slovy, Filosofia, Praha 2000, s. 23.)
Ukázka odpovědi v Přehledu od AI (17. 4. 2026) na dotaz týkající se aplikace mluvních aktů ve vyhledávání:
Navigační vyhledávání
Uživatel má jasnou představu, kam se chce dostat, jen si nepamatuje nebo nezná adresu URL příslušné stránky. Řada navigačních dotazů souvisí se značkami či firmami, nikoli však všechny. Uživatelé mohou hledat určitou informaci (např. kontaktní údaje) nebo mají v úmyslu zakoupit si nějaký produkt či objednat si nabízenou službu.
Příklad: Uživatel se chce dostat na web Letiště Václava Havla v Praze, ale nezná přesnou adresu jeho internetové domény.
Obrázek č. 1: Příklad navigačního vyhledávání.
K tomuto způsobu dotazování náleží zhruba 10-26 % dotazů. Navigační dotazy se v angličtině označují „to go“.
- Když hledající zadá do vyhledávání celou adresu URL nebo její část, je to známka toho, že se jedná o navigační dotazování. Proto je důležité, jak vypadá struktura URL ve výsledcích vyhledávání. Dbejte na to, ať délka adresy URL pro stránky, které slouží k uspokojení navigačního dotazování, nepřesáhne 65 znaků (viz Shari Thurow, Nick Musica, When Search Meets Web Usability, New Riders, 2009, s. 46)
Informační dotazování
Je to nejpoužívanější způsob dotazování. Dotazující hledá informaci o určitém člověku, místu, události nebo nějaké věci. Potřebuje si například ověřit určitý údaj, hledá recept na dobré jídlo, chce vědět, jaké bude počasí. Většinou nehledá konkrétní webovou stránku, ale chce získat informace, které se mohou nacházet na jedné nebo na několika webových stránkách.
Informační dotazování je v zásadě netransakční. Uživatelé začínají zpravidla tím, že hledají určitou informaci, a pokud je nalezená stránka uspokojí, je velmi pravděpodobné, že dojde i ke konverzi. Informačního dotazování se týká 48-80 % dotazů. Informační dotazy se v angličtině označují „to know“.
Zde je velký prostor pro tvorbu obsahu, který uspokojí informační potřebu.
- „Cílem je získat pověst důvěryhodného a autoritativního zdroje informací, nikoli vnutit své produkty uživateli. Teď je ta pravá chvíle pro budování povědomí o vaší značce. Pokud odpovíte na uživatelovu otázku, je pravděpodobné, že si na vás v budoucnu vzpomene, až bude potřebovat produkt, který máte ve své nabídce“ (Elisa Gabbert, „The 3 Types of Search Queries & How You Should Target Them“).
Obrázek č. 2: Příklad informačního vyhledávání: Dotaz na počasí v egyptském letovisku Marsa Alam.
Transakční dotazování
Záměrem uživatele je provést nějakou činnost, kterou web zprostředkovává. Uživatel očekává, že se mu zobrazí stránky, na kterých bude moci učinit transakci. Většinou se jedná o dotazy z oblasti nákupu. Transakčního dotazování se týká 10-24 % dotazů. Tyto dotazy se v angličtině označují „to do“.
Obrázek č. 3: Příklad transakčního vyhledávání: nákup MP3 přehrávače.
Transakční dotazy jsou důležité pro majitele webových stránek a SEO specialisty, protože je to pro ně příležitost zachytit potenciální zákazníky (např. díky svému USP) v důležité fázi nákupního procesu: v okamžiku, kdy jsou rozhodnuti nakoupit a poskytnout své osobní údaje (jméno, adresa, telefonní číslo, e-mailovou adresu atd.).
- „Pokud se majitelé webů zaměří pouze na transakční dotazy a budou ignorovat dotazy informační, je pravděpodobné, že mnoho z nich nezachytí první fázi nákupu a přijdou o potenciální celoživotní zákazníky“ (viz Shari Thurow, Nick Musica, When Search Meets Web Usability, s. 56).
Proč je důležité rozlišovat vyhledávací dotazy?
Uspokojením navigačních, informačních a transakčních dotazů mohou majitelé webů získat vyšší návratnost investic (ROI) než uspokojením pouze transakčních dotazů.
Jak (lidé hledají) + Proč (lidé hledají) = ROI (Return On Investment, „návratnost investic“)
„Mají-li prozíraví marketéři pomoci hledajícím nalézt to, co chtějí, musejí porozumět tomu, jak lidé hledají a proč hledají. Jakmile marketéři dostanou odpověď na tyto otázky, mohou podle toho upravit své online marketingové strategie“ (Shari Thurow, Nick Musica, When Search Meets Web Usability, s. 17).
- Mohlo by vás zajímat! Jak lidé vyhledávají specificky v obchodech s mobilními aplikacemi?
Je třeba pečlivě sledovat chování uživatelů na internetu:
- kam chtějí jít (navigační dotazování),
- co se potřebují dozvědět (informační dotazování),
- co chtějí udělat (transakční dotazování).
Zvýšením tzv. informační vůně ve výsledcích vyhledávání můžete přimět uživatele k tomu, aby klikli na jejich úryvek ve vyhledávání. Vytvářejte obsah, který je v souladu s uživatelským záměrem.
- Google neposílá návštěvnost na náhodně vybraný obsah, ale na obsah, který odpovídá záměru vyhledávajícího. Více v článku „Obsahové SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu“.
Použité zdroje:
- Andrei Z. Broder, „A Taxonomy of Web Research“, SIGIR Forum 36(2) 2002, s. 3-10. Dostupné z: https://www.cis.upenn.edu/~nenkova/Courses/cis430/p3-broder.pdf.
- Elisa Gabbert, „The 3 Types of Search Queries & How You Should Target Them“.
- Joshua Hardwick „Searcher Intent: The Overlooked ‘Ranking Factor’ You Should Be Optimizing For“.
- Rand Fishkin, „Segmenting Search Intent“.
- Shari Thurow, Nick Musica, When Search Meets Web Usability, New Riders, Berkeley 2009.
- Vanessa Fox (2012), „Is Google’s Synonym Matching Increasing? How Searchers & Brands Can Be Both Helped & Hurt By Evolving Understanding Of Intent“: „Zpočátku Google porovnával slova v dotazu uživatele se slovy na webových stránkách a řadil tyto stránky zhruba podle toho, kolik externích odkazů každá z nich měla. V průběhu let se algoritmy Googlu vyvinuly v mnoha ohledech, mimo jiné i v tom, jak Google zjišťuje, co uživatel opravdu hledá. Nyní například, když vyhledáváte [U2], v horní části výsledků se objeví nejen web Matt McGeeho, výkonného redaktora Search Engine Land (bravo, Matte!), ale také obrázky a videa této kapely, i když slova „obrázky“ nebo „videa“ v dotazu nebyla.“
