Rozhovor s Verčou: „Krok za krokem je možné dosáhnout čehokoliv“

Naše Verča miluje kreativní design, dobrou kávu a cestování. V Aiře působí jako grafička, ale píše také články, ke kterým hledá inspiraci na svých vlastních cestách.
Veronika

Vydala se třeba na 800kilometrovou pouť do Santiaga de Compostela, o které napsala vlastní knížku, nebo stopovala z rodného Rožnova pod Radhoštěm až do Portugalska. Co dalšího na sebe práskla?

Verčo, do Airy jsi nastoupila jako grafička. Postupně ses ale začala zapojovat i do dalších oblastí a projektů. Co tě na téhle práci baví nejvíc?

Řekla bych, že rozmanitost. Líbí se mi, že ti v Aiře vyjdou vstříc v tom, co tě baví, a v této oblasti se můžeš více rozvíjet. Například k mým oblíbeným zaměřením patří ilustrace, na které jsem tady dostala prostor. Kromě toho se dostanu i k dalším kreativním projektům, web designu, kódování i psaní článků. Jakožto všestranný člověk jsem v Aiře ve svém živlu. Taky mám po ruce skvělého parťáka, kreativce Pavla Jartyma. Má spoustu originálních nápadů a naše brainstormingy jsou vždycky super.

Často přispíváš na naše Cestovinky. Kde sbíráš inspiraci?

Pro Cestovinky napíšu pár článků měsíčně, ale doufám, že toho časem bude trochu víc. Práce s textem mě baví, především když můžu druhým něco předat. Inspiraci sbírám hlavně ze svých dřívějších cest, kdy jsem navštívila i několik zemí ročně. O svých cestách jsem pak ve volném čase pořádala přednášky a dostala jsem se na pár cestovatelských festivalů, čímž jsem pronikla do cestovatelské komunity. Kamarádit se s dalšími podobně bláznivými lidmi je hodně inspirativní. 

Když už jsme zmínili cestování – jaký je tvůj největší cestovatelský úspěch? Na co jsi opravdu hrdá?

Myslím, že žádná z mých výprav není nějak světoborná. Ušla jsem například osmisetkilometrovou poutní cestu do Santiaga de Compostela nebo jsem podnikla sólo trek do základního tábora Everestu, ale myslím, že tohle by zvládl každý z nás. Krok za krokem je možné dosáhnout čehokoliv. Stačí mít kus trpělivosti, vytrvalosti, pokory, a co je nejdůležitější, kuráž udělat ten první krok do neznáma. To je na tom vždycky to nejtěžší. Takže pokud jsem na něco hrdá, je to asi skutečnost, že jsem sebrala odvahu do toho jít.

A z druhé strany barikády: Vzpomeneš si na nějaký cestovatelský trapas nebo vtipnou příhodu, která by pobavila naše čtenáře?

No, těch je (smích). Nejzajímavější příhody mám asi z výletu, kdy jsem s kamarádkou dostopovala z Rožnova pod Radhoštěm až do Portugalska. Trvalo nám to tři týdny a stoply jsme si celkově asi 70 aut. Zastavili nám lidi všeho druhu, například profesionální kouzelník nebo sanitka, která zrovna neměla pohotovost. Svézt nás chtěli i policajti na motorkách na závodě Tour de France, ale vařily jsme si zrovna kafe, tak jsme musely odmítnout. :D

Nejzvláštnější bylo, když nám zastavil týpek, který nám později prozradil, že si jede pro kilo kokainu. Myslely jsme si, že si dělá srandu, ale vypadal jako dvojče hlavní postavy z filmu Trainspotting, a když pustil na plné pecky psychedelickou hudbu, na kterou začal jakoby v transu zuřivě tančit (naštěstí to nebyl řidič), došlo nám, že to asi myslel vážně. Pak ale vše dopadlo dobře. Když nás vysadil, ještě nás varoval, ať jsme opatrné, že je kolem spousta divných lidí. Jinak byli všichni řidiči super.

Jak vypadá tvůj typický „Aira den“? A v čem se podle tebe Aira liší od ostatních agentur?

Od začátku pandemie pracuji formou home office (článek o tom, jak na to, si přečtete tady). Ráno si uvařím kafe, přečtu si historky našeho obchodníka Péti Míky, který pravidelně sdílí ve WhatsApp skupině zážitky z kanceláře, kam dochází v době pandemie jako jediný matador, pak zkontroluji záplavu e-mailů a vrhnu se do práce. Když něco potřebuji, s kolegy si voláme, píšeme nebo skypujeme.

A v čem se Aira liší od ostatních agentur? Především svérázným smyslem pro humor. Musím ale přiznat, že už jsem si pověstný Aira sarkasmus osvojila a občas na něj z karantény nostalgicky vzpomínám. Jinak se mi líbí, jak jsou všichni kolegové milí, galantní, ochotní a mají se mnou trpělivost. Především s mým vyjádřením, koho z nich si vyberu za muže. :D Dobře, teď už přeháním.

Co děláš ve svém volném čase, když zrovna nepracuješ na grafice nebo článcích?

V karanténě moc vyžití není, ale naštěstí bydlím kousek od přírody, takže se často chodím ven provětrat. Mimo to se ráda sejdu s kamarády, poznávám nová místa, podívám na nějaký film, brnknu na ukulele, zkrátka relaxuju. 

Jak vnímáš situaci okolo nového typu koronaviru? Jakým způsobem podle tebe ovlivní cestování po světě?

Věřím, že nic se neděje bezdůvodně. Záleží, jak se k dané situaci postavíme. Beru to jako příležitost, abychom se alespoň na okamžik zastavili od hektického, konzumního způsobu života a přehodnotili své priority.

Co se týče cestování, netroufám si odhadovat, co bude, ale určitě se na nějakou dobu omezí. Lidé začnou více cestovat po tuzemsku a dají přednost přepravě auty. Obávám se, že to bude běh na dlouhou trať, je tedy potřeba brát věci s trpělivostí a pokorou. 

Díky za odpovědi a tvůj čas!

Pojďte do onlinu s námi

napište nám

Přidat komentář