Psaní webových textů: 4 chybné komunikační předpoklady

Vyjadřovat se jasně a srozumitelně v jakémkoli prostředí vyžaduje určité úsilí, pečlivost a soustředěnost na to, co je v našem sdělení to nejpodstatnější. A v kyberprostoru s různě proplétajícími se signály, které soupeří o naši pozornost, to platí dvojnásob.
4 chybné komunikační předpoklady při psaní webových textů

Texty jsou organické bytosti. Vyrůstají tam, kde věci nikdy nevznikají bezmyšlenkovitě, a vždy rozprostřou svá křídla nad krajinou každodenní komunikace, když se v nich správně propojí v jeden celek dávání a přijímání, psaní a prožitek.“ Teodora Petkova

„Mí Pražané mi rozumějí“

Jednou z komunikačních chyb je předpoklad, že vaše publikum ví, o čem mluvíte. Tato mylná domněnka může vytvářet odstup či dokonce hlubokou propast mezi vámi a vašimi adresáty. Dobře tuto situaci vystihuje John Peters ve své knize Speaking into the Air (Chicago - London 1999), když nadlehčeně říká, že „dialog nastává tehdy, když se dva lidé střídají ve svém vysílání.“ Teodora Petkova k tomu v článku „4 Web Writing Mistakes To Avoid (and How I Didn't)“ poznamenává: „Pro mě osobně to má hodně blízko ke ‚kletbě vědění‘ Stevena Pinkera. Máte určitou znalost něčeho a vaše ‚prokletí‘ spočívá v tom, že se domníváte, že ten druhý to ví také. Ale tak to není.“ 

Nepodceňujte „kletbu vědění“

Termín „kletba vědění“ (Curse of Knowledge) byl poprvé použit v roce 1989 v článku s ekonomickou tematikou (Colin Camerer, George Loewenstein, Martin Weber, „The Curse of Knowledge in Economic Settings: An Experimental Analysis“, Journal of Political Economy 97 (5/1989), s. 1 232-1 254). Kanadsko-americký psycholog a kognitivní vědec Steven Pinker ve své knize The Sense of Style: The Thinking Person's Guide to Writing in the 21st Century (Penguin Books, 2014) ukazuje, že překonání „kletby vědění“ je jedním z nejdůležitějších předpokladů k napsání dobrého textu. Anne Janzerová v knize The Workplace Writer's Process (CPC, 2017, s. 35n) nám radí: „Podívejte se na to z čtenářova pohledu a zkuste si představit, jaké jsou jeho znalosti. (...) Když užíváte odborné výrazy, ptejte se, zda jsou vhodné pro vaše publikum. Chcete-li se vyvarovat ‚kletby vědění‘, snažte se poznat čtenářův kognitivní stav; a chcete-li napsat úspěšný text, porozumějte tomu, jaké emoce vaši čtenáři prožívají.“

Ani Řím nebyl postaven za jeden den

Další chybou v písemné komunikaci je, že se snažíte vysvětlit všechno najednou. Odolejte lákavému pokušení zhustit všechno, co jste se v průběhu let naučili, do několika vět či odstavců. Můžete tím svého čtenáře odradit. Jasný a srozumitelný výklad potřebuje určitý čas a prostor.

Nepíšete pro jednolité publikum

Nepředstavujte si své publikum jako homogenní masu, ale jako jednotlivé osoby, které mají různé názory, potřeby a zájmy. Využívejte proto tzv.  „cibulový princip“, tj. vrstvený obsah. K jádru sdělení, přidáváte další témata a zvětšujete tak jeho kontext.

„Jaký užitek má člověk ze svého pachtění?“

Tento filosofický povzdech pochází z jednoho starobylého textu, jehož autorem byl podle tradice moudrý král Šalomoun. Tím se dostáváme k další komunikační chybě, kterou je přílišné zaměření na předmět samotný a ne na to, jaký užitek z vašeho sdělení bude mít příjemce.

Uživatelé, kteří procházejí váš web, shánějí vhodnou „potravu“. V 90. letech minulého století Stuart Card a Peter Pirolli rozvinuli teorii informačního slídění (foraging information), která vychází z předpokladu, že lidé se při navigování na webu chovají jako zvířata, která slídí po své kořisti. Hodnotí informace v poměru k nákladům vynaloženým na jejich získání, a vybírají jeden nebo několik vhodných zdrojů, aby dosáhli toho nejlepšího poměru:

Míra zisku = Hodnota informace / Náklady spojené s jejím získáním

 „Každá webová stránka obsahuje spoustu grafických a textových podnětů, které usnadňují navigaci (kam mám jít?), orientaci (kde jsem?) a posouzení kvality daného obsahu (mám na ten odkaz kliknout?). Slova a obrázky představují informační stopa [doslova „vůně“]. Je-li dost silná, lidé kliknou. Pokud je informační vůně příliš slabá nebo se ztrácí, lidé nekliknou. Chcete-li, aby váš webový obsah byl nalezitelný, musí být informační stopy jasně stanoveny a konzistentně udržovány napříč celým webem.“ (Shari Thurow, Nick Musica, When search meets web usability, New Riders, 2009, s. 8.) 

Jinak řečeno, když lidé hledají v online prostředí odpověď na nějaký svůj problém, rozhodují se jednak na základě toho, zda jim daná webová stránka nabídne praktické řešení, a jednak podle toho, jak dlouho jim bude trvat, než tuto odpověď dostanou.

Použité zdroje:

Vylepšete práci s textem

napište nám

Komentáře

Teodora Petkova

5.4.2020

Pavel, I just wanted to say thank you for translating this article! And I am glad and honored that it rang a bell and you took the effort (and trouble) of translating it. :)

Pavel Jartym st

13.4.2020

Thank you very much, Teodora. Your articles are a great inspiration for me. I didn't translate your article word for word. I created the text that was based heavily on your article.

Přidat komentář