Koronavirus a jeho dopad na českou e-commerce

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila téměř každý aspekt našeho života. Značně změnila i nákupní chování zákazníků, kteří byli postupně nuceni k přesunu na online trh. Jak se s touto skutečností popasovali Češi? To se dozvíte v následujícím článku.
Covid a e-commerce

Rok 2020 se nesl ve znamení online nákupů, které nabyly rekordních hodnot. Hlavním činitelem tohoto vývoje bylo vypuknutí pandemie koronaviru, jejímž vlivem mnoho prodejců neplánovaně (resp. z důvodu vládních restrikcí) vstoupilo na online trh. V následujících řádcích se dozvíte, jak se se situací vypořádali čeští zákazníci.

Česko jako e-shopová velmoc

Pravděpodobně jste se již někdy setkali s tvrzením, že je Česko e-shopovou velmocí. Je tomu opravdu tak, neboť na počet obyvatel se můžeme pyšnit nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. Podle nákupního rádce Heureka.cz se odhaduje, že jich u nás nyní funguje zhruba 49,5 tisíce. 

Obrat české e-commerce

Český online trh se vyznačuje nejen vysokým počtem internetových obchodů, ale také vysokými obraty, které každoročně stoupají (viz Graf 1). Vůbec nejvyššího obratu za posledních šest let bylo dosaženo v loňském roce, kdy činil zhruba 196 mld. Kč a představoval 26,5% meziroční nárůst. Podíl e-commerce na celkových maloobchodních tržbách tak vzrostl na více než 16 %

Vývoj obratu české e-commerce

Graf 1: Vývoj obratu e-commerce v ČR; zdroj: vlastní zpracování na základě dat apek.cz

Současný vývoj jako následek pandemie koronaviru

Významný vliv na tento vývoj měla současná pandemie koronaviru, kdy se z důvodu vládních opatření zapříčiňujících uzavření kamenných maloobchodních jednotek přesunula velká masa lidí právě do online prostředí. Do jisté míry se jednalo i o zákazníky, kteří tuto možnost v minulosti ještě nevyzkoušeli; to až nyní, kdy k pořízení určitých produktů neměli jinou možnost. Některým e-shopům se tak podařilo apelovat i na takové cílové skupiny, které pro ně předtím nebyly relevantní. 

Reakce českých zákazníků

Online nakupování se u českých zákazníků setkalo s úspěchem, což mimo jiné dokazuje fakt, že mnoho e-shopů přešlo již v polovině roku do předvánočního režimu, kdy bylo třeba značně navýšit kapacity. Ač se online prodejci zprvu vývoje obávali, zanedlouho začali celou situaci vnímat spíše jako příležitost nežli hrozbu.

Z výzkumu Asociace pro elektronickou komerci (APEK) však vyplývá, že nejvíce Češi utráceli až ve „skutečném“ předvánočním období, tedy od října do prosince, kdy na internetu nakoupili dárky za celých 66 miliard korun. Činili tak i při krátkodobém rozvolnění opatření před Vánoci, neboť se obávali vyššího rizika nákazy v kamenných prodejnách.

Dále z výzkumu vyplývá, že v důsledku většího množství času stráveného doma, práce na home-office, on-line výuky a dalších došlo k tomu, že si 51,3 % Čechů v e-shopech objednalo „koronavirové“ zboží navíc. Impulzivním nákupům dominovaly především následující:

  • doplnění vybavení domácnosti (45,8 %),
  • nákup chybějícího zboží denní spotřeby (36,4 %),
  • zájem o zábavu doma (19,9 %; řadí se zde např. Netflix, HBO GO atp.),
  • nákup sportovního vybavení (16,7 %),
  • předměty související s výkonem práce z domova (16,5 %), 
  • předměty související s online výukou (14,2 %) a
  • jiné (8,5 %) 

Zajímavé je zmínit také věkovou skladbu online kupujících; nejčastěji nakupovali zákazníci ve věku 14-24 let a 35-44 let. Kromě toho vzrostla obliba platby kartou (u online prodeje o 48 %, v rámci offline dokonce o celých 80 %!) a vyzvednutí zboží na výdejním místě e-shopu či v zásilkovně.

Změny ve struktuře nákupů

Struktura online nákupů v období pandemie koronaviru

Věková skladba má mimo jiné vliv na strukturu nákupů – zatímco zboží denní spotřeby nejvíce nakupovali zákazníci nad 55 let, produkty související s domácí zábavou si pořizovali především mladší zákazníci ve věku 25-34 let.

Změna struktury nákupů je celkově výrazným jevem, který lze v souvislosti s koronavirem sledovat. Zajisté nikoho nepřekvapí, že hned s první vlnou pandemie zpozorovaly značný nárůst segmenty, jako jsou:

  • internetové lékárny a zdravotnické potřeby celkově; marketingový ředitel platformy Shoptet, Radek Hudák, dokonce v jednom rozhovoru uvedl, že u ochranných pomůcek zpozorovali nárůst o neuvěřitelných 2 400 %;
  • online supermarkety, které v březnu zažívaly druhé Vánoce; ač byly supermarkety stále otevřené, lidé se chtěli co nejvíce vyhnout kontaktu s ostatními; najít tak třeba na Košíku volný termín k dovezení nákupu byl téměř nadlidský úkon;
  • obchody s elektronikou; zde se jedná o segment, který je i za normálních okolností velice populární, avšak s příchodem koronaviru si zákazníci začali – vedle běžně prodávaných mobilních telefonů či televizorů – pořizovat také přístroje jako šicí stroje (především tehdy, kdy bylo nařízeno povinné nošení roušek, avšak zboží byl nedostatek), u nichž již výše zmíněný Shoptet odhaduje až dvacetkrát vyšší poptávku či domácí pekárny se sedmi až osminásobnou poptávkou; 
  • drogerie a čistící prostředky; stejně jako supermarkety či lékárny i drogerie zůstaly otevřené, ale lidé se opět snažili snížit osobní kontakt s ostatními na minimum. Populární samozřejmě byly různé dezinfekční prostředky či antibakteriální gely na ruce, ale také běžné čistící prostředky, jelikož lidé začali mít více času na úklid;
  • knihkupectví a online vzdělávání; nejen na úklid, ale také na četbu a vzdělávání začalo být najednou více času. Značně tak vzrostla i poptávka po elektronických i papírových knihách a online kurzech.

Potřebujete více tipů, jak naložit s volným časem?  Zkuste si poslechnout či dokonce vytvořit nějaký podcast! O tom, jak na ně, jsme napsali celý článek!

Česká e-commerce infografika

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat apek.cz

Naopak se značně negativním dopadem se musely potýkat segmenty, jako jsou:

  • kultura, prodej vstupenek a další eventy;
  • poskytování ubytovacích služeb, tzn. hotely, penziony, ale také rezervační portály jako Booking či Airbnb;
  • cestovní kanceláře; kam taky v případě uzavřených hranic a karantény vyjet, že?
  • móda, doplňky i luxusní zboží; zde se především jedná o problematiku zbytných statků, jejichž spotřebu lze bez větších potíží odložit. Také nucený pobyt doma prodeji tohoto typu zboží zrovna nepomohl;

Nicméně, pokud v zaměstnání čas od času realizujete firemní videohovory, není na škodu se nad svým outfitem zamyslet; tvoří totiž součást jejich etikety.

  • restaurace, bistra a kavárny; s uzavřením pohostinských zařízení se mnoho gastro podniků dostalo do existenčních potíží; některé z nich na tuto situaci reagovaly přesunem nabídky na online platformu a rozvozem (za zmínku stojí třeba Fruitisimo, které e-shop vytvořilo takřka přes víkend, či restaurace Café Imperial předního českého šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha).

    Ne pro všechny se však toto řešení ukázalo jako to pravé. Důvodem je především provize, kterou si dopravci účtují (zhruba 30 %). Restaurace tak v mnoha případech nebyly schopny dosáhnout potřebného zisku a pokud by tuto provizi přesunuly na poptávkovou stranu, tedy na zákazníka, reakce by byla s největší pravděpodobností taková, že je jídlo předražené. 

Covid a restaurace

Věděli jste, že? 

Populární taxi služba Liftago začala pomáhat s rozvozem jídla?

Ač se některým segmentům dařilo méně, nelze všechny podniky z téhož odvětví házet do jednoho pytle. I mezi nimi totiž najdeme řadu těch, kterým se dařilo relativně dobře. Rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky spočívá především v jejich důvěryhodnosti, síle značky (a celkové koncepci marketingové strategie) a v poskytnuté zákaznické zkušenosti, tedy v tom, jakým způsobem se dokázaly vypořádat se zvýšenými nároky na logistiku a jak zvládly krizovou komunikaci se zákazníky. 

Budoucnost české e-commerce – vstoupit či nevstoupit na online trh?

Loňský skokový vývoj české e-commerce byl poněkud unikátním. Vstup nových hráčů na online trh byl, jak již bylo výše zmíněno, ve velké míře zapříčiněn pandemií koronaviru, kdy mnohé z těchto subjektů nemělo vlivem uzavření provozních jednotek či jiných restrikcí na výběr. 

Předpokládá se, že přinejmenším v prvním kvartálu roku 2021 bude vývoj obdobný. Poté se pravděpodobně nárůst, v porovnání s loňským rokem, o něco zpomalí, neboť trh bude již dostatečně saturován. Pomalejší nárůst však v žádném případě neznamená úpadek e-commerce jako takové. Jak už bylo možné zpozorovat na Grafu 1, meziroční tempa růstu byla významná i před pandemií. Současná situace akorát napomohla k tomu, že se do onlinu překlopili zákazníci výrazně rychleji, čímž vzrostla zákaznická základna, kterou lze oslovit. Uvažujete-li tedy, zda se na této „online vlně“ nyní svézt také, jděte směle do toho.

V každém případě se však jedná o rozhodnutí vyžadující důkladné plánování, tzn. nenechte se zlákat hned první nabídkou e-shopové platformy, ale obraťte se na specialisty, kteří s vámi projdou všechny možné varianty, jak e-shop vytvořit. Skuteční odborníci na problematiku vám také poradí, jak internetový obchod rozvíjet z marketingového hlediska a budovat si tak brand a potažmo důvěru zákazníků. Četli-li jste pozorně, určitě si vzpomínáte, že právě tyto aspekty pomohly online prodejcům v postižených segmentech. Zvolte si tedy takového poskytovatele služeb, kterým vám poskytne komplexní řešení – od postavení e-shopu až po marketingovou strategii.
 

Vylepšete svůj Outsourcing IT

napište nám

Přidat komentář